Zemědělství v ČR – 1. čtvrtletí 2016

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá

327743-top_foto1-6uo2kV prvním čtvrtletí 2016 bylo vyrobeno 109 577 tun masa (meziročně +0,6 %), z toho hovězího masa 17 933 tun (+8,1 %), vepřového 54 146 tun (−6,2 %) a drůbežího 37 427 tun (+8,3 %). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se meziročně téměř nezměnily (+0,4 %), klesly ceny jatečných prasat (−7,4 %) a kuřat (−2,0 %). Nákup mléka se meziročně zvýšil na 624 792 tis. litrů (+4,1 %), jeho cena se propadla o 15,9 %; zemědělci prodávali mléko průměrně za 7,30 Kč/litr.
Porážky a výroba masa.

V prvním čtvrtletí 2016 bylo poraženo 60,4 tis. ks skotu (meziročně +7,1 %), z toho 24,4 tis. býků (+4,9 %), 27,6 tis. krav (+11,4 %) a 5,9 tis. jalovic (+2,8 %). Porážky méně významných kategorií – mladého skotu a telat – poklesly za současného zvýšení jejich vývozu. Celková produkce hovězího a telecího masa činila 17 933 tun (+8,1 %).
Počet poražených prasat pokračoval v dlouhodobém poklesu (na 581,8 tis. ks; meziročně −7,6 %). V důsledku vyšší průměrné porážkové hmotnosti se výroba vepřového masa snížila o 6,2 % na 54 146 tun.
Výroba drůbežího masa dosáhla 37 427 tun a byla v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 8,3 % vyšší.

Stavy skotu, prasat a drůbeže
Podle posledního statistického šetření k 31. prosinci 2015 bylo v České republice chováno 1 366,3 tis. ks skotu (meziročně −0,5 %), z toho bylo 566,3 tis. krav (0,0 %). Zatímco počet dojených krav klesl o 0,9 %, počet masných se zvýšil o 1,8 %. Snížily se stavy mladého skotu do 1 roku (na 403,5 tis. ks, −2,2 %) a stavy býků ve výkrmu (na 101,6 tis. ks, −4,9 %), kdežto stavy jalovic pro obměnu stáda mírně stouply (na 200,1 tis. ks, +1,7 %).
Stavy prasat se ke stejnému datu meziročně snížily na 1 555,4 tis. ks (−3,2 %), stavy prasnic na 95,8 tis. ks (−2,3 %). K obdobnému poklesu došlo také v kategorii prasat ve výkrmu (na 619,4 tis. ks; −3,3 %).
Stavy drůbeže zůstaly přibližně na stejné úrovni (21 304,5 tis. ks; +0,8 %), přestože počet nosnic na přelomu roků 2015 a 2016 výrazněji klesl (3 845,9 tis. ks; −10,1 %).

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšily u býků (+0,3 %), krav (+0,7 %) a telat (+17,9 %), snížily se u jalovic (−0,8 %). Průměrná cena jatečných býků byla 46,91 Kč za kg v živém nebo 85,38 Kč za kg jatečné hmotnosti.
Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat poklesly o 7,4 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 26,45 Kč/kg živé hmotnosti nebo 34,39 Kč/kg jatečné hmotnosti.
Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat I. třídy jakosti mírně klesly (−2,0 %). Jejich průměrná cena byla 23,52 Kč za kg v živém.
Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem
Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu1) s živými zvířaty v hmotnostních jednotkách za období od prosince 2015 do února 2016 byla bilance kladná (u skotu 19 619 tun, u prasat 6 273 tun a u drůbeže 8 572 tun).
Výrazně stoupl dovoz živého skotu (na 5,4 tis. ks), přesto zůstal téměř desetkrát nižší než vývoz (60,0 tis. ks). Meziroční srovnání potvrdilo nový jev v dovozu živého skotu, který začal v průběhu roku 2015 – nárůst dovozu mladého skotu při současném zvýšení jeho vývozu. Celkově bylo vyvezeno 39,3 tis. ks (meziročně +30,1 %) určených k dalšímu chovu a 20,6 tis. ks (+9,3 %) k porážce, což představuje 13 252 tun jatečných zvířat a odpovídá měsíční produkci masa v ČR. Živý skot se dovážel hlavně z Francie, Belgie, Rakouska a Slovenska, vyvážel se především do Rakouska, Turecka a Německa.
V dovozu živých prasat převládala kategorie do 50 kg. V průměrné hmotnosti 26,8 kg jich bylo dovezeno 59,9 tis. ks (meziročně −22,0 %). Vyvážela se především prasata v kategorii nad 50 kg. Celkově bylo vyvezeno 66,5 tis. jatečných prasat (−15,9 %) v průměrné hmotnosti 119,3 kg. Živá prasata se dovážela většinou z Německa a Dánska, vyvážela se nejvíce na Slovensko, do Německa a Maďarska.
Zahraniční obchod s živou drůbeží vykázal kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Ve sledovaném období bylo dovezeno 2,9 mil. jednodenních kuřat (meziročně −20,3 %), především z Německa, a vyvezeno 22,9 mil. ks (−9,0 %), hlavně na Slovensko. Jatečných kuřat se vyvezlo 4 336 tun (+8,1 %), do Německa a na Slovensko. Dovoz byl přibližně 10krát nižší než vývoz.
Zahraniční obchod1) s masem vykázal zápornou bilanci u všech tří druhů (−3 573 tun u hovězího, −55 068 tun u vepřového a −20 653 tun u drůbežího). Schodek se meziročně prohloubil u vepřového a drůbežího.
Dovoz hovězího masa se nepatrně zvýšil na 5 991 tun (meziročně +1,0 %) a vývoz na 2 418 tun (+14,3 %). Hovězí maso se dováželo nejvíce z Polska, dále z Nizozemska a Rakouska, převládalo maso vykostěné. Vyváželo se hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska, stejným dílem ve čtvrtích a vykostěné.
Vepřového masa se dovezlo 62 927 tun (meziročně +3,4 %), z toho polovina děleného, vykostěného masa. Vyvezlo se pouze 7 859 tun (−18,1 %), z toho nejvíce děleného, vykostěného, ale i v jatečných půlkách. Dovezené maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska, vývozy směřovaly většinou na Slovensko.
Dovoz drůbežího masa se zvýšil na 28 933 tun (meziročně +5,5 %), vývoz na 8 280 tun (+19,7 %). Drůbeží maso pocházelo většinou z Polska, méně z Maďarska, výrazně poklesl dovoz z Brazílie; vyváželo se na Slovensko.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
V prvním čtvrtletí mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 624 792 tis. litrů mléka, tj. o 4,1 % více než ve stejném období 2015.
Ceny zemědělských výrobců mléka v prvním čtvrtletí byly o 15,9 % nižší než ve stejném období loni. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 7,30 Kč za litr, stejně jako v předcházejícím čtvrtletí.

Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky
V zahraničním obchodě1) s mlékem a mléčnými výrobky výrazně převyšoval vývoz nad dovozem a meziročně vzrostl přebytek obchodu na 183 640 tun. Dovoz zůstal na stejné úrovni (66 479 tun; −0,1 %), kdežto vývoz se mírně zvýšil na 250 119 tun (+1,3 %). Dovoz se snížil u zakysaných mléčných výrobků (−3,2 %), zvýšil se u mléka a smetany (+4,9 %), u sýrů a tvarohu (+8,1 %) a u másla (+15,4 %). Vývoz všech uvedených komodit byl vyšší, mléka a smetany o 0,4 %, sýrů a tvarohu o 7,2 %, zakysaných mléčných výrobků o 12,0 % a másla dokonce o 38,8 %. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.